O obci

Říkov leží v Královéhradeckém kraji, v jihozápadní části okresu Náchod, asi dva kilometry od České Skalice. Osm kilometrů jihozápadně leží město Jaroměř, deset kilometrů jihovýchodně Nové Město nad Metují, jedenáct kilometrů východně Náchod a dvanáct kilometrů severovýchodně Červený Kostelec. Obec geograficky a turisticky řadíme do Kladského pomezí.

Celková katastrální rozloha obce je 247 ha. Třicet čtyři procent zabírá orná půda, menší část plochy tvoří louky (méně než jednu třetinu) a krajinou podobu dotváří také ovocné, zejména jabloňové, sady.

Z geomorfologického hlediska se obec nachází v podoblasti Úpsko-metujské tabule. Leží v základním povodí řeky Úpy, v nadmořské výšce 270-300 m.n.m.

Osídlení v této oblasti je doloženo již v mladší době železné. V místech nynější továrny firmy GONDELLA bylo v roce 2004 nad širokou údolní nivou řeky Úpy v rámci archeologického záchranného výzkumu nalezeno při vykopávkách keltské sídliště. Jednalo o větší sídelní jednotku, protože disponovala svatyní s kamenným menhirem a hrnčířskou dílnou s pecí datovanou k roku 420 př. n. letopočtem.

 Říkov byl dlouhá staletí zemědělskou obcí. Literatura uvádí první písemnou zmínku o ní k roku 1366, kdy patřila mezi majetky Tase z Rýzemburka.  Tas a jeho synové Beneš a Rubín ves prodali jaroměřskému augustiniánskému klášteru, který byl jejím majitelem až do husitských válek, při kterých byl zničen. V 15. a 16. století byl Říkov jako součást chvalkovického zboží v majetku rodu Chvalkovských z Hustířan a jeho rodových linií, od roku 1600 se dostal do držení rodu Dobřenských z Dobřenic. V roce 1798 byla obec spolu s chvalkovickým panstvím odkoupena vévodou zaháňským Petrem Bironem a připojena k náchodskému panství. Obec získala poprvé samostatnost po zrušení vrchnostenské správy a panství v roce 1850. Společenské změny druhé poloviny 20. století přinesly nejen ztrátu její samostatnosti, ale i postupnou přeměnu dosavadního zemědělského charakteru. Součástí České Skalice byl Říkov až do konce roku 1992. Od roku 1993 je znovu samostatnou obcí, ve které v roce 2012 žilo 205 stálých obyvatel.

Symbolem samostatnosti obce je znak udělený předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR společně s vlajkou v červnu  roce 2008. Znak představuje v modrém štítě vyrůstajícího čelně ze stříbrné vlnité paty (představuje řeku Úpu) s modrým vlnitým břevnem zlatého anděla (v obci je Kaple svatých Andělů Strážných), přidržujícího před sebou jabloň přirozené barvy s deseti červenými plody vyrůstající z dolního okraje štítu (to připomíná povodeň z roku 1897, kdy se na jabloni „zachránilo deset sousedů říkovských“). Na tuto událost upomíná obelisk u cesty na Velký Třebešov, který stojí na místě, kde kdysi stávala ona jabloň.

Pamětihodností v obci není mnoho. Dva pamětní křížky zdobí rozcestí. Kříž na odbočce k Velké Jesenici byl darován „od mládenců říkovských“ v roce 1892 a kříž na rozcestí k Doubravici byl věnován „od děvčat říkovských“ o sedm let později. Nejvýznamnější pamětihodností je Kaple svatých Andělů Strážných na návsi z první poloviny 19. století. Zřejmě vznikla přestavbou zděné kaple připomínané v pramenech v roce 1786. V roce 2012 byla na náklady obcecelkově zrekonstruována.

Pro volnočasové aktivity je obyvatelům k dispozici sportovní hřiště, tenisový kurt a dětské hřiště. V budově Obecního úřadu je knihovna, mandl a obecní prodejna.